Na podzim roku 2018 zastupitelstvo vybralo studii architektonické kanceláře R.A.W. jako směr, kterým se má ubírat další projektování. Předcházela tomu jak veřejná diskuse před přípravou zadání, tak projednávání s řadou odborníků i v orgánech města.

Některé otázky přesto vyvolaly více otázek než odpovědí. Jedná se zejména o objekt, který je navržen uvnitř náměstí. Když se zasníte, můžete v něm skutečně vidět příjemnou kavárnu, nebo krásnou galerii. Doporučuji ale opustit snění a uvažovat realisticky.

Pokud jde o zmiňovaný účel „kavárna“, argumenty proti jsou nabíledni. I když by taková kavárna mohla být na daném místě příjemným oživením, bohužel kontext reálného světa je k tomuto snu neúprosný. Stavět na náměstí další městskou kavárnu v sousedství městské kavárny a restaurace v KD není moudré. Připomeňme si některé varovné signály. I nájemce pro restauraci a kavárnu v novém kulturáku byl vybrán z neuvěřitelně malého okruhu vážných zájemců. A to bylo dávno před pandemií. Nakonec se rozhodl kulturák opustit a přemístit své budoucí plány provozovatele restaurace do jiných prostor. Pryč z kulturáku a prostor na dlouho osiřel.

V případě, že by měl onen skleněný objekt uvnitř náměstí sloužit jako galerie, tak jaká? Pokud má jít o výstavy spíše místního charakteru (něco jako výstavy paličkování, místních fotografů, výtvarné práce dětí apod.) jsou v Kuřimi pro tento účel již dnes vhodnější prostory jinde. Stavět pro takovýto účel novou budovu nepovažuji za rozumné. A má-li město větší ambice, tak připomínám, že přední čeští výtvarníci v Kuřimi kdysi vystavovali v Galerii Ad Astra na zámku. Ovšem s minimální návštěvností místního obyvatelstva. Provozování takové profesionální galerie skutečně vyžaduje profesionálního galeristu a ten logicky hledá prostory spíš v centru Brna než na Kuřimsku.

Zmiňovány jsou v návrhu náměstí ještě další přidružené funkce „skleněného domu“. V podzemí mají být umístěny skladové prostory, případně veřejné WC. Dovoluji si namítnout, čistě z hlediska estetického, že sklady ke kráse veřejného prostoru zpravidla příliš nepřispívají. I kdyby z něj koukal do náměstí jen poklop šachty nákladního výtahu.

Námitky z hlediska ekonomického jsou pochopitelně závažnější. Stavět nový podzemní skladovací objekt je prostě neadekvátně drahý špás. Vždyť má jít o pouhý sklad stánků pro trhovce. Nynější skladovací prostor (v bývalé kotelně na ul. Jungmannova) by v případě potřeby mohla zastoupit např. plechová bouda na nedávno vybudovaném skladovacím dvoře města Kuřimi (za TOSkou). Náklady na přepravu stánků do skladovacího dvora jsou oproti nákladům na výstavbu podzemního skladu uprostřed náměstí zcela zanedbatelné. A to i z dlouhodobého hlediska. Doporučuji tedy spočítat náklady na stavbu podzemního skladu a znovu zvážit, co je efektivnější. Kvůli půvabu skladovacích prostor se to jistě neplánuje. Věřím, že v tomto případě má jít primárně o ekonomiku provozu.

Další uvažovanou funkcí objektu je veřejné WC. To by samozřejmě bylo nutné, pokud by objekt fungoval jako kavárna. K tomu ale asi nedojde, takže je otázkou, proč právě zde, několik metrů od WC ve veřejně přístupném objektu Společenského a kulturního centra, by měly náměstí „zdobit“ veřejné záchodky?

Desítky let nebyl problém „skočit si na WC“ do kulturního domu. Proč by to měl být problém dnes (resp. „po koroně“), kdy se toto kulturní a společenské centrum má ještě více otevřít lidem.

Pokud se nenajde účel, pro který by investice do objektu opravdu dávala nezpochybnitelný smysl, nebál bych se probudit z tohoto krásného snu o skleněném domu uprostřed náměstí.

David Holman