Deváté místo v Česku podle čistého dluhu, druhé místo v přepočtu na obyvatele. Současně ale Kuřim vykazuje stabilní příjmy a rozsáhlou investiční činnost. Co čísla vypovídají o hospodaření města a jaké otázky otevírají do dalších let? Je třeba se velkého zadlužení bát? Nebo naopak tleskat? Nic není černobílé.

Ekonomický deník e15 zveřejnil 2. října analýzu zadlužení českých měst a Kuřim v ní obsadila deváté místo podle absolutní výše čistého dluhu. V přepočtu na jednoho obyvatele vykázala dokonce druhou nejvyšší hodnotu. Nejde o subjektivní hodnocení, ale o srovnání založené na finančních údajích měst. Přesto je potřeba rozumět tomu, co jednotlivá čísla znamenají.

Na účtech 15 milionů, čistý dluh 180 milionů

Analýza vychází ze stavu, kdy Kuřim měla na konci roku 2025 hrubý dluh přibližně 195 milionů korun. Na svých účtech přitom držela necelých 15 milionů korun. Čistý dluh, tedy rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami, dosahoval přibližně 180 milionů korun. V přepočtu na jednoho obyvatele to představovalo 15 204 korun. Mezi sledovanými městy měl vyšší čistý dluh na obyvatele pouze Holešov.

Rok 2025: rekordní výdaje a schodek 168 milionů

Při pohledu na hospodaření Kuřimi ale vidíme, že rok 2025 byl z finančního hlediska mimořádný. Za mne je pozitivní, že město nezastavilo nastartovanou investiční výstavbu. 

Celkové výdaje města dosáhly přibližně 670 milionů korun. Z toho kapitálové výdaje, tedy především investice, představovaly rekordních 348 milionů korun. Rozpočet skončil schodkem přibližně 168 milionů korun.

To samo o sobě nemusí znamenat problém. Jsem dlouhodobě toho názoru, že město by mělo využívat v rozumné míře úvěry, aby zachovalo schopnost financovat větší investice. Jednorázový schodek proto není totéž co dlouhodobě neudržitelné hospodaření. Z praxe jiných měst dobře znám, že bez rozumného zadlužení formou využití výhodného úvěru pro mnohé obce ani není možné realizovat větší investiční výstavbu.

Kuřim má navíc poměrně stabilní pravidelné příjmy. V roce 2025 dosáhla provozního přebytku přibližně 124 milionů korun. Lapidárně řečeno, to je ten důležitý balík peněz, který město může v daném roce využívat na splácení úvěrů, a následně do oprav, nákupů a investiční výstavbu. 

Výborný rating, ale malá finanční rezerva

Na zářijovém zasedání zastupitelstva byla projednána také analýza financí města, kterou si Kuřim objednala u společnosti CityFinance. Tato městem placená analýza hodnotí finanční kondici Kuřimi velmi příznivě. Její závěry vycházejí ze schopnosti města vytvářet provozní přebytky a splácet závazky. 

Zvláštní pozornost si zaslouží nízký zůstatek na účtech. Město Kuřim dokonce na začátku roku při prázdné kase vysálo rezervní fondy základních škol a dalších příspěvkových organizací. Potřeba zajistit další financování pomocí úvěru byla tou dobou všem zřejmá. 

Analýza CityFinance proto obsahuje také upozornění na tento nízký stav finančních prostředků na účtech. Na konci roku 2025 šlo o přibližně 15 milionů korun, zpracovatel uvádí doporučení udržovat alespoň 35 milionů korun na účtech. 

Kuřim může mít dobrou schopnost splácet své závazky a současně relativně nízkou okamžitou finanční rezervu. Jedno nevylučuje druhé.

Čím se analýza nezabývala je efektivita vynaložených prostředků ani hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky. Nehospodárně rozvolněné limity pro zadávání zakázek malého rozsahu dnes umožňují městu zadávat milionové zakázky na služby a třímilionové zakázky na stavební práce jen tak „z ruky“ nebo bez výběrového řízení, což snižuje veřejnou kontrolu a nákladovou efektivitu zakázek.

Velké projekty versus každodenní potřeby města?

Kuřim se rychle rozvíjí a rostou požadavky na školství, technickou infrastrukturu a další investice, které souvisejí se základním fungováním města.  Vedle toho ovšem existují další investiční záměry, u nichž je potřeba samostatně posuzovat jejich nezbytnost, cenu a očekávaný přínos. 

Rozhodně vždy neplatí, že „více je lépe“. Týká se to například rozsáhlých majetkových nákupů pozemků, které město k ničemu nepotřebuje, nebo plánů na zbytečné a drahé stěhování městského úřadu, anebo realizace sporného objektu „maštalí“ v rámci jinak zdařilé rekonstrukce náměstí. Pak totiž v rozpočtu nezbývají peníze na malé, přitom dlouho plánované akce. Opakovaně jsme z opozice marně navrhovali do rozpočtu například zařazení realizace hřiště pro hasičský sport. 

Opravovat stávající majetek se taky musí

Vedle velkých investičních akcí je třeba sledovat také výdaje na průběžnou obnovu městského majetku. Ulice, chodníky, sídliště, veřejná prostranství, parkovací plochy nebo technické sítě vyžadují pravidelnou údržbu a postupné rekonstrukce. Nejde vždy o projekty s velkou mediální pozorností. Pro každodenní fungování města však mají význam.

Samotná finanční analýza CityFinance předpokládá, že v letech 2027 až 2031 bude potřeba vynaložit na obnovu a údržbu nemovitého majetku města alespoň 300 milionů korun. To představuje průměrně 60 milionů korun ročně. To při pohledu na saldo rozpočtu není málo.

Jde o důležitý údaj při plánování budoucích rozpočtů. Vedle splátek úvěrů a provozu městských zařízení musí zůstat prostor také pro obnovu infrastruktury, kterou město již vlastní. Z finančního hlediska proto nestačí vědět, kolik prostředků zbývá na nové investice. Stejně důležité je vědět, kolik bude stát dlouhodobá péče o stávající majetek.

Co bude rozhodující v dalších letech?

Výše zadlužení je jen jedním z ukazatelů finančního hospodaření. Vysoké úvěry vytváří závazky, které budou hrazeny z budoucích rozpočtů. Každá koruna použitá na splátky a úroky bude chybět a nelze ji využít na jiný výdaj. 

Pro budoucí rozpočty Kuřimi však budou důležité především skutečné náklady na splácení úvěrů, vývoj daňových příjmů a objem prostředků potřebných na opravy a investice. Budiž řečeno ke chvále úředníků a samosprávy města, že Kuřim měla v tomto nebo minulém volebním odbobí velmi vysoký podíl využití dotací v řádu stovek miliónů korun. Významnou roli u investiční výstavby budou dotace hrát bezpochyby nadále.

Kuřim se úvěrů bát nemusí. Úvěrové financování může umožnit realizovat potřebnou infrastrukturu dříve, než by to bylo možné pouze z běžných příjmů. Při rostoucích nákladech na stavební práce (v srpnu byl meziroční index +4,4 %) a stavebních materiálů (+6,8 %) se každá odložená stavba prodražuje. 

Dluh není rozsudek. Výborný rating není bianco šek.

Objektivně ve srovnání s ostatními českými městy má Kuřim vysoký čistý dluh. Současně dostupné finanční údaje potvrzují, že Kuřim vytváří významné provozní přebytky a má dostatečné pravidelné příjmy, ze kterých může financovat své závazky. 

Výše dluhu sama o sobě neříká, zda bylo město spravováno hospodárně. Ani příznivý rating však neprokazuje účelnost každého jednotlivého projektu. Černobílé vidění z jedné či druhé strany je falešné. Pro budoucnost bude rozhodující, jak město dokáže skloubit splácení závazků, nové investice a průběžnou obnovu města. 

Podstatná otázka je, jaké potřeby má město financovat. Už je čas vrátit pozornost od velkých investic k místům, kde každý den žijeme.

(říjen 2026) Petr Ondrášek