Kde na stadionu vyroste hřiště s umělou trávou pro fotbal?

Sportovní areál v Kuřimi se v uplynulých letech dočkal rekonstrukce budovy stadionu, výstavby nové sportovní haly a hned vedle vyrostl nový zimní stadion. Pokud se městu podaří získat žádané dotační prostředky, je areál připraven na další rozvoj sportovišť. Jedním z nich je nové fotbalové hřiště s umělým trávníkem.

V letošním roce byla zahájena větší investice do plaveckého areálu, kde je alokována investice 15 mil. korun, očekávaná dotace by měla tvořit přibližně polovinu. Město má připraveno zahájení výstavby nového atletického stadionu, u kterého dosud marně čeká na rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany Národní sportovní agentury.

Mezi nové investiční akce patří nové fotbalové hřiště s umělým trávníkem. Jde v současnosti o běžnou součást fotbalových areálů. V Kuřimi dosud fotbalisté v zimním nebo deštivém období možnost trénovat na umělé trávě postrádali. Hřiště by mělo přirozeně navázat na areál městského stadionu. 

V roce 2018 koupeny pozemky

Podle strategického dokumentu Plán rozvoje sportu schváleného zastupitelstvem v roce 2018 byl přehodnocen původně zvažovaný záměr výstavby hřiště s umělým povrchem v místě dnešního zadního (tréninkového) travnatého hřiště. Toto hřiště s travnatým povrchem bude totiž zachováno jako součást atletického stadionu. Jeho obnova s novým trávníkem a zavlažovacím systémem je součástí plánovaného projektu rekonstrukce atletického stadionu. 

Pro stavbu hřiště s umělým povrchem tak bylo nejprve potřeba zajistit nový vhodný prostor. Zastupitelstvo města Kuřimi v březnu 2018 schválilo realizaci výkupu pozemků právě za účelem zbudování hřiště s umělou trávou. Tyto pozemky koupilo od společnosti Demonta, která se v prostoru bývalé vlečky zabývá výkupem starého železa a zpracováním železného šrotu. Pozemky navazují na městský sportovní areál a územním plánem jsou určené jako plochy sportovního vybavení, a tak pro bývalého vlastníka neměly k podnikání žádnou perspektivu.

Dalším krokem se v roce 2020 stalo zadání nové územní studie sportovního areálu. Tu zpracoval  architekt Kynčl. Úkolem zpracování studie bylo optimální kapacitní využití volné plochy pozemků, které se nachází mezi nově postaveným zimním stadionem, atletickým oválem a cestou cyklostezky na Lipůvku. Pozemky jsou v současné době nevyužity. Roste na nich neudržovaná zeleň a vzrostlé keře. Studie vyhodnotila také možnosti přilehlých ploch včetně stávajících objektů. Navrhla umístění hřiště s umělým trávníkem tak, aby vedle na pozemku města za zimním stadionem zůstala rezerva pro soukromé investory odhodlané investovat nové sportovní haly nebo tenisové kurty.

Rozvoj střediska mládeže

V lednu letošního roku zastupitelstvo města schválilo zahájení investiční akce „Fotbalové hřiště s umělou trávou ve sportovním areálu“, jejímž předmětem je vybudování fotbalového hřiště s umělou trávou (UMT hřiště), které by umožnilo celoroční využití tréninkové plochy. 

Novým argumentem se stalo razantní rozšíření mládežnické základny fotbalového klubu, který naplňuje tréninkové jednotky nad rámec kapacit kuřimského stadionu. Umělka je důležitá pro širší působnost klubu, aby si v budoucnu nadále udržel od svazu získaný regionální status Sportovní středisko mládeže, které zohledňuje úroveň sportovišť.

Zpracovatelem projektové dokumentace hřiště se stala společnost Jansport projekt, která nejprve dokončila studii několika variant umístění umělky. Tyto varianty byly opakovaně projednávány na schůzkách se zástupci fotbalového klubu FC Kuřim, na které byly představeny možnosti a využití propojení nového hřiště s umělou trávou a stávajícího areálu, až po technické detaily jako návrh oplocení, záchytné sítě a LED osvětlení.

Rada města následně v březnu odsouhlasila výběr ve variantě velikosti hrací plochy 97x57m a celkovém rozměru sportoviště 105x61 m (výběhy za branami 4 m a po stranách hřiště 2 m). Tato varianta by se stala lepším průměrem mezi okolními umělkami a odpovídala by soutěžním požadavkům Fotbalové asociace České republiky na divizní soutěže. Současně však zachová rezervu pro spojovací komunikaci za umělkou o šířce vozovky 4 m, která umožní využít dané území s ohledem na další (nutno dodat, že vzdálený) rozvoj areálu po celé kypě vlečky přiléhající ke stadionu. 

Podmínkou realizace je získání dotace

Jaké má projekt překážky? Rozvoj sportovního areálu v sousedství průmyslové zóny a aquaparku má svá dopravní omezení a je také podmíněn jednáním s dalšími subjekty o propojení komunikací do prostoru dnešní cyklostezky na Lipůvku, ale to je řešitelné. Otázkou zůstává řešení parkovacích míst, aby se uvolnila zátěž ulice U stadionu. Jednou z možností, které studie otevřela, je nasměrovat umístění parkoviště pod samotné hřiště.

Nejzásadnější otázkou jsou finance. Odhadované náklady jsou okolo 30 mil. korun (s DPH), a to není málo. Zatímco nižší zdanění příjmů těší peněženky občanů, má naopak negativní dopad na rozpočtové možnosti města. Je tak nad slunce jasné, že životaschopnost záměru vybudování hřiště s umělou trávou stojí a padá na plánu získat 70 % prostředků z dotačních titulů. 

Do konce letošního roku je tak potřeba dokončit projektovou dokumentaci, aby město mělo možnost se ucházet o získání dotace NSA pro následující dotační období (2022 – 2023).

Podoba hřiště je daná tréninkovým účelem

Sběr informací a následné diskuse ohledně nového hřiště se nejvíce točily kolem rozměrů hřiště, aby co odpovídal standardů FAČR a současně se vešel do daného území. Rozměrem je jen o něco menší, než je současné přední (zápasové) hřiště. Větší než mají Bohunice či Kohoutovice, menší než Blansko a Tišnov. Nejpodstatnější byl nakonec soulad s normami FAČR a fakt, že jde primárně o tréninkové hřiště.

Navržený umělý trávník s výškou vlasu 60mm je ideální pro fotbal. Napodobuje vlastnosti přírodního trávníku a díky EPDM a křemičitému vsypu je šetrný na pohybový aparát hráčů. Skladba hřiště se uvažuje standardně hutněním různých frakcí kameniv. Na tuto skladbu je dále vlepen umělý trávník. V rostlém terénu jsou vytvořeny rýhy s drenážním potrubím pro odvod přebytečných dešťových vod, které protečou díky nasycení podkladních vrstev.

Vzhledem k výškovým poměrům nutno vytvořit masivní opěrné stěny po obou kratších stranách hřiště, což bude mít důsledek v investičních nákladech, ale jde o vědomé rozhodnutí zachovat v území současně rezervu pro další dvě haly za zimním stadionem.

Přístup na plochu pro sportovce od budovy šaten stadionu a atletického oválu je navržen pomocí monolitických schodů zakomponovaných do opěrné stěny. Další bezbariérový vstup (příjezd pro údržbu nebo sanitního vozu) je uvažován z přístupového chodníku, který by byl protažený kolem zimního stadionu.

Vyústění drenáží je uvažováno do vsakovací nádrže nebo do vsakovacího průlehu na pozemku, který hraničí s dnešním kovošrotem. Stěny jsou navrženy jako monolitické železobetonové o šířce 300 - 400mm. Základová pata stěn bude spřažená s piloty do hloubky 12m rozmístěných podle sond, které byly v území provedeny. 

Osvětlení hřiště se uvažuje v technologii LED pomocí 4 stožárů výšky 15m. U hřiště budou pouze střídačky, nebude se budovat žadné další zázemí šaten ani tribuny. Hřiště je koncipováno zejména pro tréninky a pro zápasy by sloužilo pouze ve výjimečných případech, kdy by hlavní hřiště pro hru nebylo způsobilé. Fotbalisté budou jako dosud využívat šatny v budově stadionu. Pro příchod aktérů bude sloužit propojovací chodníček a schodiště.

Do konce roku je zasmluvněno dokončení projektové dokumentace pro stavební povolení. Pokud se podaří připravit, záměr by se příští rok mohl ucházet o dotační podporu. Pokud bude žádosti vyhověno, tak v roce 2023 by se v ideálním případě mohlo začít stavět. Vybudování hřiště s umělou trávou by významně pomohlo ve zlepšení tréninkových podmínek kuřimského fotbalu.

Petr Ondrášek