Architektonické soutěže umí městům přinést skvělé nápady. Samy o sobě ale nejsou zárukou dobrého výsledku. Záleží na kvalitě zadání, realistických finančních možnostech i na tom, zda město má jasno, co chce skutečně realizovat. O tom ostatně mluví i nová metodika (Obec ON) pro města, na které jsem se autorsky podílel.

Výhodou architektonických soutěží je možnost získat více kvalitních návrhů, porovnat přístupy a vybrat řešení, které přinese dlouhodobou hodnotu. Soutěže často přinesou nápady, které by při běžném zadání nevznikly. Naopak rizikem je, že se původní záměr během přípravy výrazně promění.

Kuřim má s architektonickými soutěžemi rozdílné zkušenosti. U sportovní haly skončila soutěž původně návrhem stavby za 200 mil. korun. Díky následné spolupráci s vítězným architektem se ale podařilo rozsah upravit tak, že vysoutěžená cena stavby byla jen 66 milionů a celá investice se vešla do 80 mil. Skvělé. Naopak u rekonstrukce kulturního domu se zadání měnilo, spolupráce nebyla ideální a původně odhadovaných 80 mil. narostlo téměř ke 200 mil.

Letos město Kuřim realizuje dvě architektonické soutěže. První z nich – nová základní škola v Záhoří – získala naši podporu od opozice. Větší debatu ale vyvolává 2. soutěž spojená s bývalou administrativní budovou TOS Kuřim a plánovaným přesunem radnice. Opozice nesouhlasí s potřebou přesunu úřadu, zvlášť když existovala studie rozšíření v místě bývalé kotelny pro umístění všech přepážkových pracovišť.

Samotná soutěž, nutno uznat, přinesla velmi kvalitní myšlenky. Vítězný návrh ateliérů RAW a Refuel je zdařilý a ukazuje, jak lze zanedbaný průmyslový areál proměnit v nové městské centrum. Sebelepší návrh bez politické shody je však problém. Chybí odpověď, zda bude město mít (nebo na úkor čeho!) na vyvolané obří investice za půl miliardy korun dostatek vlastních prostředků.

(červen 2026) Petr Ondrášek